Co skrývá vzduch, který dýcháme?
Vzduch a dýchání
Vzduch slouží člověku jako zdroj kyslíku, který je životadárným plynem, a zároveň jako smetiště pro kysličník uhličitý, který je odpadním produktem funkce všech orgánů. Prostřednictvím dýchání se dostane do lidských plic přibližně 7-10 tisíc litrů vzduchu denně. Plíce jsou tedy jakýmsi, pro život naprosto nezbytným, filtrem pro kyslík a kysličník uhličitý. Vzhledem k tomu, že vzduchu rovněž obsahuje celou řadu jiných plynů a malých částeček (např. prach, chemikálie, různé mikroorganismy), musí zároveň sloužit jako ochranná bariéra, která brání tělo proti různým škodlivým látkám a vlivům. Proto povrchová vrstva průdušek i plicních sklípků obsahuje imunitní systém obrany, který se snaží všechny tyto vlivy zneškodnit. Velmi často ale při tom dojde k poškození struktury a funkce plic, která se pak může projevit dechovými obtížemi, chronickým kašlem nebo příznaky špatné funkce životně důležitých orgánů z nedostatku kyslíku, a vést až k úplnému selhání funkce plic a smrti. Mezi nejčastější zdroje poškození plic patří kouření cigaret, znečištění vzduchu dopravou, vzdušné mikroorganismy způsobující infekce plic a inhalační expozice některých pracovních profesí.
Znečištění ovzduší
V dřívějších dobách (a v některých oblastech světa, jako např. v Indii, jihovýchodní Asii a Austrálii, dosud) bylo hlavním zdrojem znečištění ovzduší spalování uhlí či jiných fosilních paliv v průmyslové výrobě a v domovech. S technickým rozvojem se nyní stává hlavním zdrojem znečištění ovzduší doprava, zejména v Evropě a Severní Americe. V rozvinutých zemích je tudíž vzduch zamořen zejména malými prachovými částečkami (velikostí do 10 mikrometrů) a kysličníky dusíku. Tento „nový“ druh znečištění ovzduší však v sobě skrývá řadu záludností. Předně jej lidé nejsou schopni vnímat, není vidět ani cítit. Dále není možnost zjistit míru znečištění vzduchu jinak než přístrojovým měřením. Znečištěné ovzduší zhoršuje funkci plic díky vzniku plicních nemocí rozličného typu. Navíc se plíce stávají zranitelnější vůči jiným škodlivým vlivům, neubrání se mikroorganismům, což vede k častějším plicním infekcím nebo se spolupodílí na vzniku nádorových onemocnění. V neposlední řadě se pak různé složky vzduchu (zejména chemikálie) dostávají do krve a ovlivňují zdraví dalších důležitých orgánů, jako např. mozku nebo srdce.
Co nejvíc způsobuje znečištění ovzduší?
Jak již bylo zmíněno, doprava je hlavním zdrojem znečištění ovzduší ve vyspělých zemích. Na prvním místě stojí zplodiny dieselových motorů, proto je zcela nepochopitelné, že přibližně třetina až polovina provozovatelů dieselových aut v České republice záměrně nepoužívá filtry pevných částic (nechá je vymontovat, neboť jsou „drahé“) a tak mnohonásobně zvyšují svůj příspěvek ke znečištění ovzduší. Na dalších místech stojí zplodiny benzinových motorů, spalování biomasy a uhlí, silniční prach (nejvíce z brzdových obložení a pneumatik). V této souvislosti je hodno poznamenat, že vzduch nezná hranice, a proto je nutné brát v úvahu, že znečištěný vzduch se prostorem volně pohybuje na základě meteorologických podmínek. Je tudíž otázkou nakolik je smysluplné provozovat auta na elektrických pohon, pokud jsou jejich baterie nabíjeny elektřinou vyrobenou spalováním uhlí, plynu nebo ropy.
Kdo je nejvíce ohrožen znečištěným ovzduším?
Jak vyplývá z výše uvedeného, znečištěným ovzduším jsou ohroženi naprosto všichni lidé, včetně těch, kteří je způsobují. Nicméně i tak stojí za to zmínit, že nejvíce jsou ohroženy děti, a to od samého počátku svého vývoje. Těhotné ženy vystavené znečištěnému ovzduší mají vyšší riziko předčasného porodu, a tak nedostatečného vývoje orgánů dítěte, a to nejen plic, ale např. také mozku. Předčasně narozené dítě se tak od porodu stává více rizikovým pro vývoj různých onemocnění, více zranitelným a zaostává ve svém vývoji. Je všeobecně známo, že lidské orgány se vyvíjí různě rychle, např. plíce dosahují své maximální velikosti až okolo osmnáctého roku života. Pokud je lidský organismus vystaven v průběhu vývoje škodlivým látkám, vyvíjí se orgány pomalu a chybně. Změny ve vývoji orgánů, které nastanou v tomto období, jsou bohužel zcela nevratné a činí jedince buď rovnou nemocného nebo více náchylného ke vzniku nemocí v pozdějším věku. Výrazná expozice škodlivinám vede k většímu riziku poškození organismu, proto lidé žijící ve více znečištěných oblastech (dopravní uzle, centra velkoměst, průmyslové zóny) jsou více ohroženi vývojem různých onemocnění. Riziko poškození orgánů se zhoršuje s kvalitou stravy, podvyživení lidé onemocní v souvislosti se znečištěným ovzduším častěji. V této souvislosti je nutné poznamenat, že opak není pravdou, obezita nikoho neochrání, naopak vede k jiným druhům nemocí.
Hlavní nemoci (spolu)podmíněné znečištěným ovzduším
- Respirační infekce, jako např. pneumonie (zápal plic), záněty průdušek
- Průduškové astma
- Chronická obstrukční plicní nemoc (rozedma plic)
- Nádorová onemocnění, zejména rakovina plic, rakovina prsu
- Některé typy plicních fibróz
- Mozková mrtvice
- Neurodegenerativní onemocnění
- Srdeční infarkt
- Srdeční arytmie
- Zvýšená srážlivost krve
- Vysoký krevní tlak
- Cukrovka
- Urychlené řídnutí kostí (osteoporóza)
- Urychlené stárnutí kůže
- Snížení kvality spermií
Některá fakta ve vztahu ke kvalitě vzduchu
Každý rok zemře na Zemi v důsledku znečištění ovzduší přibližně 8 miliónů lidí (40% mozková mrtvice, 40% onemocnění srdce, 11% chronická obstrukční plicní nemoc, 6% rakovina plic, 3% plicní infekce), z toho asi půl miliónu v Evropě
V Evropě dochází díky znečištění ovzduší ke zkrácení doby života o 2-3 roky
Jeden z osmi Evropanů zemře na plicní onemocnění
300 tisíc Evropanů zemře předčasně každý rok díky chronické obstrukční plicní nemoci (rozedmě plic)
Znečištění ovzduší je pokládáno za karcinogen
Přibližně 7% nádorů plic je (spolu)podmíněno znečištěním ovzduší
Přibližně 15% astmatiků má své onemocnění (spolu)podmíněno znečištěním ovzduší, tedy až třetina nově zjištěných onemocnění astmatem je (spolu)podmíněna nízkou kvalitou vzduchu