Rozedma plic:
Včasný záchyt rozedmy plic:
všichni kuřáci (ale i bývalí kuřáci) starší 45 let by měli podstoupit jednoduché spirometrické vyšetření, které dokáže odhalit hrozící rozedmu plic (CHOPN – chronickou obstrukční plicní nemoc)
Rakovina plic:
Včasný záchyt rakoviny plic je z obecného pohledu dosti složitý a nemusí být úspěšný,
v současných podmínkách je doporučeno všem kuřákům starším 45 let provést skiagram (rentgen) hrudi, při jakémkoliv podezření nebo nejistotě je nutné doplnit počítačovou tomografii (CT) plic. Vyšetření se pak opakuje obvykle každý rok.
Plicní fibróza:
Včasný záchyt plicní fibrózy:
všichni jedinci starší 60 let, zejména ti, kteří někdy v minulosti kouřili, kteří se zadýchávají při fyzických aktivitách by měli podstoupit spirometrické vyšetření doplněné o hodnocení funkce plicních sklípků (transferfaktor plic).
Dechové potíže při fyzických aktivitách:
Všichni jedinci s dechovými potížemi při fyzických aktivitách by měli podstoupit základní plicní vyšetření, obvykle doplněné zátěžovým testem (spiroergometrie) k určení příčiny obtíží.
Nekvalitní spánek:
Všichni jedinci s nekvalitním spánkem, zejména, jestli chrápou, nebo ti, kteří mají zvýšenou denní spavost (zvláště mikrospánky při čtení, v divadle, apod.) by měli podstoupit vyšetření dýchání v průběhu spánku. Záchyt poruchy lze provést ambulantním způsobem, bez nutnosti pobytu v nemocnici.
Preventivní programy:
Rádi bychom nabídli spolupráci při rozšiřování stávajících zvyklostí screeningových aktivit (nejen) v oboru pneumologie na vyšší úroveň. Chceme tím zvýšit záchyt onemocnění v časnějších stádiích, kdy je jejich prognóza lépe ovlivnitelná, nejen léčebnými, ale zejména preventivními opatřeními.
Doposud jsou screeningové aktivity prováděny pouze jednorázově, obvykle u příležitosti světových dnů jednotlivých nemocí a my bychom rádi tyto aktivity prováděli celoročně, zvláště pro zlepšení dostupnosti vyšetření.
V dnešní době se nikdo nepodivuje nad pravidelnými kontrolami krevního tlaku (a dalších základních fyziologických znaků), laboratorních kontrol lipidového spektra nebo glykemie. Proto by základní vyšetření plicních funkcí (zejména spirometrie) měla patřit mezi stejně běžně používané testy.
Rádi bychom Vám nabídli následující screeningové programy:
- Screening spirometrie u (ex)kuřáků starších 45 let
Zaměřen zejména na časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která je v současnosti třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě. CHOPN je téměř výlučně vázána na kouření cigaret a často se vyskytuje spolu s kardiovaskulárními a metabolickými nemocemi. Vstupem do tohoto screeningu bude pacientovi automaticky nabídnuta možnost se zapojit do dalších programů (odvykání kouření, screening bronchogenního karcinomu, apod.)
(odhadovaná prevalence 8% běžné populace v ČR) - Screening spirometrie u (ex)kuřáků nad 45 let nebo nekuřáků nad 60 let v rámci předoperačního vyšetření je doporučen Českou pneumologickou společností. Zčásti souvisí s výše zmíněným screeningovým programem a nadto má za cíl snížit rizika spojená s operačními výkony
- Screening spánkové apnoe
Zaměřen na záchyt poruch dýchání ve spánku, které vedou nejen ke zhoršení kvality spánku a zvýšení rizika kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, ale u řidičů (nebo pracujících s mechanickými stroji) rovněž k vyšší nehodovosti
(odhadovaná prevalence 5-10% běžné populace v ČR) - Screening respirační a kardiovaskulární rezervy u jedinců s námahovou dušností
Zaměřen na časný záchyt nejčastějších plicních a kardiovaskulárních onemocnění testováním tolerance fyzické zátěže. Dušnost spojená s pohybem není normální bez ohledu na věk jedince, každý člověk by měl vyjít 3 patra do schodů bez zastavení.
Standardní zátěžový test (spiroergometrie neboli CPET, prosím nezaměňovat se zátěžovým EKG!) dovolí s velkou mírou přesnosti určit, čím jsou pohybové aktivity jedince omezeny, od dekondice, případně nadváhy, až po poruchu plicních či kardiovaskulárních funkcí
Vyšetření lze rovněž použít ke stanovení míry pohybových aktivit v rámci rehabilitačních programů
Součástí vyšetření u jedinců starších 50 let je spirometrie a měření transfer faktoru plic CO pro časný záchyt plicních fibróz - Spiroergometrie pro zdravé jedince k určení tolerance zátěže nebo stanovení optimálních kondičních pohybových aktivit, případně míry pohybových aktivit v rámci rehabilitačních programů
Co skrývá vzduch, který dýcháme?
Vzduch a dýchání
Vzduch slouží člověku jako zdroj kyslíku, který je životadárným plynem, a zároveň jako smetiště pro kysličník uhličitý, který je odpadním produktem funkce všech orgánů. Prostřednictvím dýchání se dostane do lidských plic přibližně 7-10 tisíc litrů vzduchu denně. Plíce jsou tedy jakýmsi, pro život naprosto nezbytným, filtrem pro kyslík a kysličník uhličitý. Vzhledem k tomu, že vzduchu rovněž obsahuje celou řadu jiných plynů a malých částeček (např. prach, chemikálie, různé mikroorganismy), musí zároveň sloužit jako ochranná bariéra, která brání tělo proti různým škodlivým látkám a vlivům. Proto povrchová vrstva průdušek i plicních sklípků obsahuje imunitní systém obrany, který se snaží všechny tyto vlivy zneškodnit. Velmi často ale při tom dojde k poškození struktury a funkce plic, která se pak může projevit dechovými obtížemi, chronickým kašlem nebo příznaky špatné funkce životně důležitých orgánů z nedostatku kyslíku, a vést až k úplnému selhání funkce plic a smrti.
Mezi nejčastější zdroje poškození plic patří kouření cigaret, znečištění vzduchu dopravou, vzdušné mikroorganismy způsobující infekce plic a inhalační expozice některých pracovních profesí.